Už vám také přišel nějaký e-mail s nesmyslnou češtinou (např.: Dobrý den, láska…)? Kdy vás nějaký cizinec s nesmyslnou e-mailovou adresou přesvědčuje o zaručeném byznysu? Nebo naopak e-mail o tom, že máte neuhrazenou fakturu za zboží, např. televizi s 3 metrovou úhlopříčkou, či velkou vířivku? Nebo vám píše banka, že si máte prostřednictvím e-mailu změnit heslo, nebo i jen kliknout na neznámý link?
Věřím, že většina z nás již nějaký takový e-mail dostala. Některé tyto zprávy jsou opravdu do očí bijící a křičí: „JSEM PODVODNÝ E-MAIL, NENESU TI NIC DOBRÉHO!!!“. Ale jsou i takové, u kterých běžný uživatel minimálně znejistí. Odborníci na internetovou bezpečnost nechť mi odpustí, že v textu půjdu po povrchu problému. Beru si za cíl tenhle podovodný fenomén připomenout a ukázat, že to opravdu není… ehm legrace :).
Nejprve vám ukážu pár příkladů takových zpráv a pak v několik bodech dostanete tahák, jak si ověřit, že vás chce někdo „tahat za fusekli“. A věřím, že jako já, ani vy nemáte rádi, když z vás někdo dělá blbce. U příkladů čerpám ze zpráv, co mi přišly.
Příklad: Chtěl bych si psát a povídat…
[images style=“2″ image=“http%3A%2F%2Fpaveljiranek.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F09%2Fpriklad-1.jpg“ width=“659″ align=“center“ top_margin=“0″ full_width=“Y“]Tohle je asi to nejjednodušší. Minimálně jde o spam. Z tohoto e-mailu vám předně nic nehrozí, pokud pod e-mailovou adresou nebude „schovaný“ jiný link, než pro odeslání zprávy. Úplně si neumím představit, jak by probíhala komunikace s odesílatelem a o čem by byla. Nicméně s tím nechci trávit čas.
Příklad: Píše vám banka…
[images style=“2″ image=“http%3A%2F%2Fpaveljiranek.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F09%2Fpriklad-2.jpg“ width=“658″ align=“center“ top_margin=“0″ full_width=“Y“]Zpráva zaprvé obsahuje před textem obrázek, který mi Thunderbird blokl a stahovat si ho nebudu. Možná jen umocňuje dojem, že jde o banku. Ale zcela jistě není bezpečný odkaz, který je navlečený na Klikněte zde. Bezpochyby se nejedná o fio banku. Všimněte si e-mailové adresy. Blíže vysvětlím v taháku. Mimochodem, totéž mi přišlo pár dní před tím od Raiffeisenbank X-business <xbussines@raiffbussines.cz>
Příklad: Zaručená příležitost na zbohatnutí…
[images style=“2″ image=“http%3A%2F%2Fpaveljiranek.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F09%2Fpriklad-3.jpg“ width=“658″ align=“center“ top_margin=“0″ full_width=“Y“]Určitě si nenechte ujít obchod v hodnotě $25.3… 🙂
Příklad: Máte problém a dluh, rychle to řešte!
[images style=“2″ image=“http%3A%2F%2Fpaveljiranek.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F09%2Fpriklad-4-300×224.jpg“ large_image=“http%3A%2F%2Fpaveljiranek.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F09%2Fpriklad-4.jpg“ width=“658″ align=“center“ top_margin=“0″ full_width=“Y“]V příloze tento e-mail obsahuje soubor typu zip. Každopádně příloha obsahuje vir… Principem je prostě vám doručit vir do počítače. Jestliže víte, že jste si nic neobjednávali, e-mail ignorujte nebo rovnou smažte. Pokud jste na pochybách, pak není nic jednoduššího, než kontaktovat obchod, kterého se to týká a to jakoukoliv jinou cestou, než je uvedna v e-mailu. Všechny obchody mají dnes na internetu své stránky, kontakty i na reklamační, finanční, a já nevím jaké ještě, oddělení. Tím způsobem se bezpečně dostanete k informaci, jestli s nimi máte opravdu co dočinění, nebo ne.
TAHÁK
1) V jakém jazyce je e-mail psaný?
Pokud je zpráva psaná divnou češtinou, pak ji pravděpodobně přeložil buď robot, nebo spamer pomocí Google překladače. Je-li psaná anglicky, pak záleží na obsahu a na předmětu. Zcela jistě vám ale nikdo pomocí e-mailu neponese zaručený způsob na zbohatnutí…
2) Jaká je e-mailová adresa zprávy?
Ať už se jedná o cokoliv, tak jméno odesílatele není e-mailová adresa. Pokud se vám neukazuje tvar Cokoliv <nejakyemail@nejakadomena.koncovka>, ale jen Cokoliv, pak se ve svém e-mailové aplikaci „dopídíte“ adresy minimálně jedním nebo dvěma kliky. Pokud je odesílatel podezřelý, hledejte e-mailovou adresu. Z ní poznáte, jestli je nesmyslná, nebo ne.
Oficiální české instituce mají většinou doménu prvního řádu (koncovka .cz) a druhého řádu (název firmy, například pro Fio banku fio) (experti nechť mě případně v komentářích doplní). Tedy například banky: @fio.cz | @rb.cz | @csas.cz a podobně.
Pro Českou Republiku je tedy jednoznačně e-mail @fio.com.cz hloupost.
3) Chce po vás zpráva kliknout na odkaz nebo přihlášení?
U e-mailů, u který si nejste jistí, neklikejte na odkazy, ani nikam neposílejte své přihlašovací údaje k čemukoliv! Administrátoři nepotřebují vědět vaše jména a hesla. NIKDY!
Pokud už jste klikli na odkaz, pak i z adresy v prohlížeči poznáte, že jste na správné stránce, nebo ne. Začínejte číst od začátku zleva. V adrese by zase měla být doména prvního a druhého řádu. Tedy pro banky: fio.cz Mezi těmito dvěma slovy nic. Může být i doména třetího řádu, například klienti.fio.cz Ale nikoliv klienti.fio.com.cz nebo cokoliv.fio.cokoliv.cz
4) Má zpráva přílohu?
Na přílohy ZATRACENĚ VELKÝ POZOR! Přílohy se vyplatí také zkontrolovat, jestli nemají dvě koncovky… Jestli se třeba netváří jako obrázek, ale nejsou program. Ale obecně záludnější jsou balíčky – zipy. Zkrátka, když je e-mail podezřelý, neotvírám a zeptám se někoho dalšího.
5) Vyvíjí na vás zpráva nátlak?
Nikdy nic tak nespěchá, aby to pár minut nepočkalo… Už ten nátlak sám o sobě má být podezřelý.
Pokud cítíte aspoň náznak podezření při kontrole příchozího e-mailu v některém z těchto pěti bodů, pak platí zlaté pravidlo:
Než udělám cokoliv neuváženého, tak se zeptám někoho, kdo tomu trochu rozumí.
Nemáte známého odborníka? Začněte u těchto stránek: www.hoax.cz Tam ostatně začněte, i když se k vám dostane cokoliv poplašného a znepokojivého v e-mailu nebo na sociální síti. Třičtvrtě zpráv bývá poplašných.
Dnešní doba je plná informačního smogu. Doufám, že jsem tímto článkem žádný nevytvořil a že se díky němu vyhnete zbytečným omylům a také starostem :). (Totéž přeju i s ohledem na IT experty, kteří po uživatelích dávají počítače a mobily dohromady ;))
